Máte-li doma kočku, můžete jistě potvrdit, že vpravit do ní lék v podobě tabletky vyžaduje schopnost dočasného popření reality. Kočichy prášky obecně polykají nerady. Zejména pak nesnáší tabletky na odčervování, neboť jsou pro ně nekonečně odporné a hořké.

Každý "majitel" kočichy, či kocouře vyzkouší postupně mnoho způsobů, jak zvíře oblafnout lék do něj vecpat. Ani my jsme nebyli

Moola mantru jsem slyšela poprvé nedávno, když nám CD, kde je nazpívaná dali naši přátelé jako svatební dar. Pídila jsem se po jejím původu, ale úplně přesnou informaci jsem nenašla. Snad patří ke starým védickým mantrám, nemá ale asi nic společného se sikhismem, kde existuje Mool Mantar, základní modlitba, která má trochu odlišný význam

v literárních novinách jsem našla moc zajímavý článek o Sweatshopech. Rozjařena tím, že jsem konečně našla, co jsem hledala, jala jsem se podrobně studovat stránky swatschopinfo.

Jeden zajímavý postřeh o tzv. prasečí chřipce. Já vím, že jí je všude plno, ale tohle stojí za přečtení a úvahu.  Opět  píše Petr Šváb ve Velké Epoše.

Už před nějakým časem jsem chtěla napsat svůj pohled na věčně omílané téma počátku lidského života tak, jak se teď pozměnil, když  jsem sama těhotná. Je to docela zapeklitá otázka a rovnou říkám, že si neosobuji patent na pravdu a ani nechci jakkoli hodnotit lidi, tedy hlavně ženy, s odlišným pohledem na věc..

Sweet sacrifice od Evanescence mě na začátku hodně chytla, přijde mi, že vyjadřuje hněv a vzdor člověka, který si uvědomil, nakolik je jeho život ovládán strachem. Byla jsem svého času v podobném rozpoložení. Když si uvědomím, kolik věcí v životě jsem dělala jen ze strachu a co mě živení té potvory stálo a stále stojí sil, je to opravdu k vzteku. Ale nakonec je vždycky na nás, jestli chceme být

Už dlouho mě zajímalo, jak je to vlastně s tím začátkem života. Jestli už od početí, nebo až někdy v průběhu těhotenství, jestli se to dá nějak zjistit, zda existuje způsob, jak si s nenarozeným dítětem povídat a vůbec.

Když jsem těhotná, je mi to rázem všechno trochu jasnější. Věřím, že duše člověka přichází na svět opakovaně.

Připravujeme se zodpovědně s mužem na příchod miminka. Každý den trávíme hodiny diskusemi, jak budeme řešit takové i onaké sitace, studujeme knihy, odstraňujeme vlastní zlozvyky, které by se od nás děťátko nemělo naučit a trénujeme správné vyjadřování. Cvičebním materiálem jsou nám kočky. Sice je možno pochybovat, jestli můžeme z jejich reakcí cokoli soudit o obsahové

Původně jsem chtěla zachovat anonymitu tohoto blogu. Nechtěla jsem o něm povídat přátelům a uvádět jakákoli jména. Tahle vize mi vydržela jen několik týdnů, neb jsem se neudržela a v počátečním nadšení a snaze zvednout návštěvnost, jsem vyslepičila adresu  skoro každému. Nyní tím pro mě pozbývá smyslu utajování jmen našich koček. Takže něco o jejich

Takže dnes jedna krátká zprávička. Jak se mi kvapem blíží doba, kdy budu sedět doma v očekávání příchodu miminka - termín mám na 30. září a koncem června to zabalím v práci -  plánuji změnu oboru činnosti. Už dlouho se zabývám rukodělným tvořením, tak jsem se rozhodla vytvořit internetový miniobchůdek. Budou v něm různé věcičky - háčkované svetříky, šály, šátky a ponča, drhané přívěsky a náušnice, korálky a tak podobně. Jasně, že toho je už na internetu vagón a může to zdánlivě působit jako nošení dříví do lesa. Zkusím ale přijít s něčím novým.

V posledních dnech jsem se pustila i do šití. Jako u většiny mých rukodělných činností to bylo opět z nouze. Jsem vysazená na dlouhé široké sukně, ale už se vejdu jen do jediné.  V obchodech jsem nenašla takovou, co by se mi líbila, nezbylo mi tedy, než si ji ušít sama. Zabrala mi celý víkend a ještě teď dotvářím v ruce takové vychytávky, aby lépe seděla, ale už vím jak na to! Uvidím, jak mě to chytne a za pár měsíců se možná odvážím něco ze své dílničky nabídnout i ostatním.