Jako každoročně touto dobou, padá na mě i letos zimní depka. Mrazivo, pod mrakem a jaro v nedohlednu.  Bloudím bytem jako duch a nebýt Ráchel, nevylezla  bych z postele. V takovém rozpoložení jsem včera ráno vstoupila do kuchyně a s hrůzou zjistila, že je tak zaplněná, že už není možno uvařit ani čaj. Jednak chyběl čistý, nebo alespoň méně špinavý hrnek a také

Měli jsme doma stará akumulační kamna. Jak stará, nikdo přesně neví, ale patřila k vybavení bytu a můj muž si je pamatoval ještě z doby, kdy na nich jako malý chlapeček sedával v zimě  v době, kdy tam bydlel jeho děda s babičkou. Sloužila dobře a dlouho. Až do doby, než se můj do té doby osaměle a svobodně žijící muž rozhodl, že si mě pustí k srdci, k tělu a do obýváku...

Kamna byla

Takže dnes jedna krátká zprávička. Jak se mi kvapem blíží doba, kdy budu sedět doma v očekávání příchodu miminka - termín mám na 30. září a koncem června to zabalím v práci -  plánuji změnu oboru činnosti. Už dlouho se zabývám rukodělným tvořením, tak jsem se rozhodla vytvořit internetový miniobchůdek. Budou v něm různé věcičky - háčkované svetříky, šály, šátky a ponča, drhané přívěsky a náušnice, korálky a tak podobně. Jasně, že toho je už na internetu vagón a může to zdánlivě působit jako nošení dříví do lesa. Zkusím ale přijít s něčím novým.

V posledních dnech jsem se pustila i do šití. Jako u většiny mých rukodělných činností to bylo opět z nouze. Jsem vysazená na dlouhé široké sukně, ale už se vejdu jen do jediné.  V obchodech jsem nenašla takovou, co by se mi líbila, nezbylo mi tedy, než si ji ušít sama. Zabrala mi celý víkend a ještě teď dotvářím v ruce takové vychytávky, aby lépe seděla, ale už vím jak na to! Uvidím, jak mě to chytne a za pár měsíců se možná odvážím něco ze své dílničky nabídnout i ostatním.

Po mnoha týdnech jsem se rozhodla zase něco spáchat do blogu. Jak už  mám ve zvyku, stihla jsem si během pár měsíců obrátit život úplně vzhůru nohama. Tentokrát ale v dobrém.  Kromě toho, že čekáme miminko, jsme už s mým mužem také manželé. Svatbu pro skoro sto lidí jsme stihli zorganizovat za měsíc. V následujících řádcích bude něco inspirace a zkušenosti

Všichni to zajisté známe. Člověk (žena) se rozhodne doma udělat maličkou opravu. Jen jednu jedinou, zabere Ti to (milý muži) maximálně půl hodinky... 

Bydlíme ve starém bytě v secesním domě. Babička s dědečkem mého přítele tam prožili utěšených čtyřiapadesát let a příliš úprav tam nedělali. My jsme jen tu a tam něco vyhodili (ještě