Jen přitlouct skobičku do zdi...

Všichni to zajisté známe. Člověk (žena) se rozhodne doma udělat maličkou opravu. Jen jednu jedinou, zabere Ti to (milý muži) maximálně půl hodinky... 

Bydlíme ve starém bytě v secesním domě. Babička s dědečkem mého přítele tam prožili utěšených čtyřiapadesát let a příliš úprav tam nedělali. My jsme jen tu a tam něco vyhodili (ještě než jsem se přistěhovala, byl toho plný náklaďák), něco málo dokoupili a žilo se nám dobře dál.

Jen občas je potřeba něco opravit. Naposledy to byl rezervoár na vodu na záchodě. Neustálé protékání pramínku vody do mísy mě přivádělo k šílenství jednak zvukem a druhak pomyšlením, o  kolik se nám tím asi ročně zvedne účet za vodu. Můj milý vše dokázal hodně dlouho statečně ignorovat, což jsem dokázala pochopit jen stěží.

Pak jednou rezignoval, nejspíš po mých nekonečných připomínkách a jal se zjistit stav věcí. V mé mysli se oprava skládala pouze z vyjmutí štaflí z komory, odvážného výstupu na ně (vzhledem k tomu, že mají rozkyv až 30 cm na obě strany, jde o kousek vskutku artistický,) a pohnutí nějakou páčkou, která něco nějak udělá s tím protékáním vody. Jednou jsem viděla tátu a přišlo mi, že to je docela snadné. 

Záhy jsem však pochopila nechuť mého milého na cokoli v domácnosti sahat, dokud se to nerozsype. Rezervoár na vodu byl původní... Značně křehký, pohromadě držící zjevně jen silnou vrstvou vodního kamene a dalších neidentifikovatelných usazenin. Oprava byla neproveditelná a bylo rozhodnuto o výměně. 

Pokud půjdete kupovat nový rezervoár, připravte si skoro tisícovku... K tomu byl třeba i spray na uvolnění zarezlých nepohyblivých šroubů (cenu nevím, ale nemalá). Když to bylo všechno doma, pustil se přítel do skládání. Nutno upozornit, že sestavení celého neviditelného mechanismu, který zařídí, že spláchnete a znova nateče voda, není nic pro civilizovaného člověka zhýčkaného návody z IKEY. Leták obsahuje pouze technický nákres někoiika typů výrobků a vysvětlivky s upozorněním, že typ BP7845 obsahuje součástku 1A, zatímco typ BP7844 nic takového nemá. (Který typ rezervoáru máte, zjistíte na krabici).

Můj milý nicméně rébus přijal jako výzvu své mužnosti  a i ve ztížené situaci - intenzivně mu pomáhali Kocour s Kočkou fascinovaní drobnými součástkami, rezervoár sestavil do funkční podoby.

Od zkušeného prodejce z nedalekých domácích potřeb získal i typ, že nákres na krabici proporcionálně odpovídá rozměrům výrobku a po jeho vystřižení lze díry do zdi k upevnění vrtat podle něj a jedinec tak nemusí balancovat na štaflích s rezervoárem v jedné a tužkou, či vrtačkou v druhé ruce. Doporučení: i nejdůvěryhodněji znějící radu je nutno ověřit.

  Nákres na krabici rozhodně neodpovídal, což jsme ale zjistili až po té, co byly v pečlivě vyvrtaných dírách hmoždinky...

Další zapeklitostí je taková spojovací hadička, co vede od kohoutku s vodou k nádržce. V moderním provedení je gumová a tedy pohyblivá. Ve starém je kovová a nehnete s ní ani o milimetr. Prvotní plán zněl - přivrtat rezervoár tak, aby pasovala kovová spojka. Kvůli tomu jsme vyrvali ze zdi kovové nosníky, které kdysy držely jinou,  ještě starší nádrž. Trháte-li ale cokoli ze zdi ve stárém pískovcovém domě, připravte se na to, že vám v náruči zůstane půlka stěny. Ve výsledku i po pečlivém měření spojka neseděla o půl centimetru. Přítel propadl zoufalství. Prohlásil, že se na to může vys... a nebude to převrtávat po třetí.

Zatrnulo mi - záchod nefunkční, s vybouranou stěnou, uvnitř štafle... Představa, že při příští potřebě půjdu zvonit na sousedku, mě vyburcovala k činu. Vycítila jsem šanci uplatnit ženské kouzlo a vyzvala rozčíleného muže, aby šel poobědvat a zabývat se nějakou dobu příjemnějšími stránkami partnerského soužití. Zabralo to výborně, nemohu než vřele doporučit. My ženy potřebujeme a milujeme své muže z mnoha důvodů a nikdy není dost příležitostí, jak jim dát svou vděčnost a ocenění dostatečně najevo. Předou pak blahem a nic je netěší víc, než být pro svou milovanou dokonalým rytířem v leské zbroji...

Občerstven a pln nového odhodlání, vydal se tedy můj milý na novou výpravu. Tentokrát pro gumovou hadičku, plastové trubky - ty původní se při manipulaci z větší části rozpadly na malé kousky - a lepidlo na plast. Vrátil se i s několika lahvemi  piva (nealkoholického). Namontovat gumovou hadičku, sestavit a slepit trubky, uklidit několik kilogramů suti a vyvětrat byt, byla už hračka. Záchod je nyní funkčí a už zbývá jen celou místnost vymalovat a zazdít díry.

Jen musím být už teď docela opatrná, když vymýšlím a oznamuji plány na úpravy bytu, které by přítel měl uvádět do praxe. Je celkem pravděpodobné, že z přitlučení jediné skobičky k zavěšení pánve se v našich podmínkách vyvine celková rekonstrukce kuchyně...