Už dlouho mě zajímalo, jak je to vlastně s tím začátkem života. Jestli už od početí, nebo až někdy v průběhu těhotenství, jestli se to dá nějak zjistit, zda existuje způsob, jak si s nenarozeným dítětem povídat a vůbec.

Když jsem těhotná, je mi to rázem všechno trochu jasnější. Věřím, že duše člověka přichází na svět opakovaně.

Připravujeme se zodpovědně s mužem na příchod miminka. Každý den trávíme hodiny diskusemi, jak budeme řešit takové i onaké sitace, studujeme knihy, odstraňujeme vlastní zlozvyky, které by se od nás děťátko nemělo naučit a trénujeme správné vyjadřování. Cvičebním materiálem jsou nám kočky. Sice je možno pochybovat, jestli můžeme z jejich reakcí cokoli soudit o obsahové

Původně jsem chtěla zachovat anonymitu tohoto blogu. Nechtěla jsem o něm povídat přátelům a uvádět jakákoli jména. Tahle vize mi vydržela jen několik týdnů, neb jsem se neudržela a v počátečním nadšení a snaze zvednout návštěvnost, jsem vyslepičila adresu  skoro každému. Nyní tím pro mě pozbývá smyslu utajování jmen našich koček. Takže něco o jejich

Takže dnes jedna krátká zprávička. Jak se mi kvapem blíží doba, kdy budu sedět doma v očekávání příchodu miminka - termín mám na 30. září a koncem června to zabalím v práci -  plánuji změnu oboru činnosti. Už dlouho se zabývám rukodělným tvořením, tak jsem se rozhodla vytvořit internetový miniobchůdek. Budou v něm různé věcičky - háčkované svetříky, šály, šátky a ponča, drhané přívěsky a náušnice, korálky a tak podobně. Jasně, že toho je už na internetu vagón a může to zdánlivě působit jako nošení dříví do lesa. Zkusím ale přijít s něčím novým.

V posledních dnech jsem se pustila i do šití. Jako u většiny mých rukodělných činností to bylo opět z nouze. Jsem vysazená na dlouhé široké sukně, ale už se vejdu jen do jediné.  V obchodech jsem nenašla takovou, co by se mi líbila, nezbylo mi tedy, než si ji ušít sama. Zabrala mi celý víkend a ještě teď dotvářím v ruce takové vychytávky, aby lépe seděla, ale už vím jak na to! Uvidím, jak mě to chytne a za pár měsíců se možná odvážím něco ze své dílničky nabídnout i ostatním.

Po mnoha týdnech jsem se rozhodla zase něco spáchat do blogu. Jak už  mám ve zvyku, stihla jsem si během pár měsíců obrátit život úplně vzhůru nohama. Tentokrát ale v dobrém.  Kromě toho, že čekáme miminko, jsme už s mým mužem také manželé. Svatbu pro skoro sto lidí jsme stihli zorganizovat za měsíc. V následujících řádcích bude něco inspirace a zkušenosti

Relaxačních technik je úžasné množství. V našem zdravotnictví jsou za bezpečné a ověřené považovány dvě: Schultzův autogenní trénink a Jacobsonova progresivní relaxace. Obě umím a mám na sobě ozkoušené a přijde mi, že autogenní trénink je spíš pro lidi hloubavější se sklonem k meditacím a Jacobsonova technika pro akční touto realitou zaujtaté jedince, pro které jen

Bolí Vás někdy záda? Mě docela často. Tož jsem koumala, o čem to tak může být a co s tím. Existuje množství teorií, které dávají do spojitosti duševní a fyzické problémy. Zejména u bolestí zad jich je bezpočet a k výkladu není potřeba žádná magie, stačí zdravý selský rozum. Napíšu sem pár tipů, jak o zádech uvažovat a pak (v dalším článku) popíšu jednu relaxační techniku,

Evropský sbor Coming For You (Přicházím pro Tebe) je zcela unikátním hudebním tělesem. Jeho členové pochází ze 14 evropských zemí, Česko a Slovensko nevyjímaje. Sbor byl založen v roce 2004 a zpívají v něm lidé z mnoha různých profesí, jen několik z nich je profesionálními hudebníky. Najdete zde lékaře, učitele, vědce, programátory, úředníky, řemeslníky i dělníky. Všechny

Všichni to zajisté známe. Člověk (žena) se rozhodne doma udělat maličkou opravu. Jen jednu jedinou, zabere Ti to (milý muži) maximálně půl hodinky... 

Bydlíme ve starém bytě v secesním domě. Babička s dědečkem mého přítele tam prožili utěšených čtyřiapadesát let a příliš úprav tam nedělali. My jsme jen tu a tam něco vyhodili (ještě

Tahle myšlenka mě napadla při ranním rozhovoru s mým přítelem. O síti podniků, ve ve které pracuje, někdo řekl, že v nich sídlí démon. Byl z toho rozladěný, ale vlastně ho to nepřekvapilo, protože už dlouho má pocit, že ho tam práce vyčerpává a je neskutečně těžké odolávat pocitu marnosti a vzteku. 

Přitom místa, jako je to,