Nedávno jsem si povídala s kamarádkou v čajovně. Trochu rozladěně mi vyprávěla, jak strávila předchozí večer mnoho hodin klikáním po youtube. Na začátku byl odkaz na jedno "úžasné" video v mailu a pak ji zaujalo další a další a další...

Zdá se vám takový scénář povědomý? Mně rozhodně. A stejně i jeho pokračování. Jak se tak

 Nejdůležitější zprávou dneška je odkaz na stránky mojí kamarádky Magdalenky. Je úžasná kuchařka, její recepty jsou široko daleko vyhlášené a má jich plný web. Upozorňuji, že srozumitelnost návodů je tak vysoká, že podle nich dokáže inzerované lahůdky stvořit i průměrný muž, nebo já (a to už je co říct).

Je to s podivem, ale vůbec mě nenapadá, co psát. Mám asi deset nápadů, ale žádný z nich se nějak nechce proměnit v soubor písmenek. Snad je to následek mé úvahy nad hranicemi a časem, který věnuji různým činnostem, možná se ve mně cosi hnulo po posezení v čajovně, kdy jsem plakala kamarádovi na rameni, že už několik let nejsem schopná dopsat jednu závěrečnou

Tady je konečně opravená verze překladu, celý předchozí se totiž promíchal a zpřeházel a nějak jsem si toho nevšimla.

Tenhle text má úžasnou hloubku. Posuďte sami. Madagascar je písnička z posledního alba GNR "Chinese Democracy" a mě se dotkla u srdíčka. Ostatně stejně jako většina ostatních. GNR jsem nikdy neposlouchala

"This I love" je asi nejromantičtější písnička z celého alba Chinese Democracy. Moc dobře se u ní pláče a truchlí nad ztrátami způsobenými vlastní hloupostí. Zdá se, že něco takového putovalo i hlavou pana Rose, když ji psal. Původně ani na albu neměla být a na různých fórech fanoušci usuzují, že je hodně osobní. I mně tak připadá, ale posuďte sami:

S přítelem často diskutujeme zapáleně o závažných duchovních tématech. Dneska jsme strávili dobrou hodinku nad talířem palačinek úvahami na téma zda duše je, či není informace.

Inspirací k této debatě byla moje ranní zmínka k článku "O duši" , který mě zaujal na spřáteleném blogu. Zatímco já

Končí další rok. 

 Vstupovala jsem do něj nespokojenás přesvědčením, že řada věcí se musí změnit. A předsevzetí došla svého naplnění. 

Nedávno se mi poštěstilo být v úžasné pražské čajovně "Jedna báseň" právě v době, kdy v ní měl koncert Maok. Tenhle člověk hraje na několik hudebních nástrojů, jejichž zvuk moduluje přes syntetizátor a tvoří tak pro naslouchající neopakovatelné zážitky. Má několik motivů, které občas zopakuje, ale jinak

Jsou Vánoce. Pro náš ,šťastlivce, svátky hojnosti, míru a relativního klidu. Předvánoční shon nesnáším, každoročně si říkám, že mu rozhodně nepodlehnu a rok co rok se mi to moc nedaří. Letos jsem zvládla dárky nakoupit i zabalit již 22., což jsem sice odnesla lehkou virózou z vyčerpání, ale dneska jsem si opravdu užila klidný