S přítelem často diskutujeme zapáleně o závažných duchovních tématech. Dneska jsme strávili dobrou hodinku nad talířem palačinek úvahami na téma zda duše je, či není informace.
Inspirací k této debatě byla moje ranní zmínka k článku "O duši" , který mě zaujal na spřáteleném blogu. Zatímco já jsem ji hezky po žensku umístila do obligátního sdělovaného souboru "ranních myšlenek", mezi kterými nechyběly další "zmínky" typu: došel chleba...potřebuju přidělat skobičku...příští týden přijedou naši...v kolik jdeš do práce?...kočka musí na očkování..., můj milovaný to hezky po mužsku vzal důkladně a jal se věnovat každé z otázek zvlášť a s rozvahou.
Po několikaminutových monolozích jeho i mých a jmenování různých pro a proti možnosti, že duše je informace, jsme byli náhle plně jati realitou v podobě marmelády s názvem "Palačinková směs" od renomovaného českého výrobce Hamé Babice. Tato záležitost růžovočervené barvy na etiketě slibuje, že se jedná o "sametovou kompozici vůně a chuti, která z palačinek vykouzlí ten pravý skvost."
Rozsolovitá hmota ve skleničce ovšem ve skutečnosti vůní i chutí blízce připomíná rozteklý červený bonbón značky Bonpari... Takhle to dopadá, když se jeden snaží šetřit na marmeládě...
Můj milý na chvíli upustil od argumentace a zamyslel se:
"Informace mají opravdu velkou moc," pravil.
"Tahle marmeláda je vlastně taky jenom informace.
Kdyby někdo nalepil tuhle etiketu na skleničku a nasypal do ní drcenou žulu, určitě by se našli lidé schopní si to namazat na chleba."
Zůstali jsme oba v tichosti. On zadumán a s otázkou, zda palačinku potřenou lepivou hmotou záhadného původu, dle výrobce z 45% ovocného, dojíst, či vyhodit, já přidušená smíchy. Nakonec se s pokrčením ramen do pokrmu zakousl a já tajně pojala úmysl historku sepsat do blogu.
Takhle to nezní moc vtipně, je mi to jasné. Však ona pointa příběhu není úplně humorná...
Informace mají opravdu velkou moc. V dnešní době jsme zvyklí informace konzumovat podobně, jako marmeládu. Často se také stává, že stejně, jako při koupi špatné marmelády, podlehneme líbivé etiketě a lákavé ceně. A omámeni reklamou pak mnohdy přehlédneme, že vlastní mysl obelháváme syntetickým hnusem, nebo drcenou žulou.
RE: Úvaha nad talířem palačinek | eithne | 03. 01. 2009 - 22:49 |
RE: Úvaha nad talířem palačinek | zuzi | 03. 01. 2009 - 23:08 |
RE: Úvaha nad talířem palačinek | marketka | 04. 01. 2009 - 01:19 |
RE: Úvaha nad talířem palačinek | zase* | 04. 01. 2009 - 08:04 |