On: Miminko už spí...

Ona: Hmmm...

On: Miláčku...(opatrně se přibližuje)

Ona: Hmmm... (rozpačitě se snaží štěpit pohled mezi muže a dítě)

On: Chybíš mi...

Ona: Ty mně taky...(po šestnácté kontrole spícího kojence se sune k muži)

On: Mmmmm...

Ona: Ach...

On: Miláčku?

Ona: Mmmmm...

On: Ty spíš?

Ona: ...

"A kam dáte kočky?", byla jedna z nejčastějších otázek lidí, když se dozvěděli, že jsem těhotná. V naší společnosti je nejspíš stále ještě rozšířený názor, že kočka a miminko nejdou dohromady. Pes a dítě v pohodě, protože pes se přece dá vychovat, ale kočka?

Ze začátku jsem se nechala zviklat a pár dní jsem procházela všemožné internetové diskuse na dané téma. Tím jsem se zase

Tak nám konečně dali vytoužené stavební povolení.  Do porodu mám šest týdnů, tak to snad všechno stihneme. Kocouř se ukazuje být nadšeným spolupracovníkem. Miluje dění a novinky a chce být přítomen všemu. Místy je ovšem jeho asistence spíš problematická:

Zde je záznam rozhovoru mého muže s kocouřem, který jsem vyslechla ležíc pohodlně v posteli v ložnici:

Muž:  Sedí na štaflích,

Máte-li doma kočku, můžete jistě potvrdit, že vpravit do ní lék v podobě tabletky vyžaduje schopnost dočasného popření reality. Kočichy prášky obecně polykají nerady. Zejména pak nesnáší tabletky na odčervování, neboť jsou pro ně nekonečně odporné a hořké.

Každý "majitel" kočichy, či kocouře vyzkouší postupně mnoho způsobů, jak zvíře oblafnout lék do něj vecpat. Ani my jsme nebyli

S přítelem často diskutujeme zapáleně o závažných duchovních tématech. Dneska jsme strávili dobrou hodinku nad talířem palačinek úvahami na téma zda duše je, či není informace.

Inspirací k této debatě byla moje ranní zmínka k článku "O duši" , který mě zaujal na spřáteleném blogu. Zatímco já