Zrovna teď celý blog přestavuji a aktualizuji, takže některé články mizí, jiné upravuji a doplňuji. Asi vznikne trochu chaos, ale časem to tu zase urovnám. 

   Jako každoročně koncem února, přišlo do Holešovic jaro. Neomylně je poznám, protože každý rok začíná stejně. Přes Ortenovo náměstí přestanou jezdit tramvaje, ulici zaplaví nákladní auta, zmizí povrch chodníků a silnic a až do prvních mrazů při každé cestě na nákup s kočárkem zdolávám opičí dráhu v podobě můstků a mostíků z nejrůznějších materiálů. Mé

Před několika dny jsem konečně domů přivlekla protiskluzovou podložku do vany. Zakoupila jsem kultovní produkt z obchodního domu IKEA ve tvaru krokodýla. Hned večer jsem podložku instalovala do vany nadšena pomyšlením, že se mé dcery konečně přestanou ve vaně plné vody při nepředvídatelných pádech mlátit do hlavy a neplánovaně nořit pod hladinu.

Starší dcera přijala krokodýla s nadšením,

 Celeste jsem jako zpěvačku objevila až dnes. Ne že bych neznala z poslechu její písničky, jen jsem si je nespojila s tou patnáctiletou holkou s cizokrajným jménem, kterou jsem letmo zaznamenala před lety v Superstar. Dneska jsem strávila

V pražských Holešovicích druhým rokem funguje komunitní projekt "Prazelenina". Vznikl z nadšení lidí inspirovaných podobnými projekty, které fungují v mnoha dalších světových metropolích. Na pronajaté prázdné ploše uprostřed

Máme nové domácí zvíře. Jmenuje se Josef a je to sršeň. Létá nám do ložnice již několik týdnů pravidelně, když necháme rozsvícené světlo a otevřené okno. Ráchel trpělivě vysvětlujeme, že než jdeme spát, opravdu musíme Josefa z ložnice vyhnat. Ne že bychom ho podezírali z agresivity, ale já sdílení ložnice s 4cm velkým hmyzem prostě psychicky nedávám. Přitom Josef k nám chodí jen klidně nocovat.

 Odvážila jsem se vypnout Ráchel Zpívánky na youtube a pustila jsem si zprávy. Ráchel jsem rázně umlčela, že teď se budu koukat já. Celou dobu zpráv Ráchel stepovala okolo, v ruce DVD s Rákosníčkem a mrmlala si:

"Máma spávy kouká...Áchel nece spávy...tonec uz spávy...né este...ach jo...mámo, neci spávy, ákosníca pust!"

Naše dcera Ráchel má vždy několik týdnů trvající období, kdy je fascinována nějakým zvířetem, či předmětem, a toto s námi pak tráví všechen čas.  Na začátku to byli hadi. Hady jsme sledovali na youtube (najít zde video vhodné pro batole není zrovna snadné), na hady jsme se chodili dívat do ZOO, hady jsme malovali. Vždycky byl had táta, had máma a had miminko. 

Po hadech přišli

Dnes ráno jsme s manželem diskutovali o koupi vánočního stromku. Jako každoročně řešíme tři otázky -. 1. Jedle, nebo smrk?  2. Malý, nebo velký strom? 3. koupit, či nekoupit nový stojan, protože ten starý už je několikátým rokem spolehlivým zdrojem štědrodenní frustrace a vzteku?

Byli jsme zrovna u bodu dvě, naše dvouletá dcera mi seděla na klíně hluboce zabrána do sledování nějakého

 Vylévala jsem si na Ráchel frustraci z jejího sklonu tvořit nepořádek:
"Ráchel, já se snažím uklízet a ty tady pořád děláš bordel!"
 "Bojdej, bojdej!" nadšeně vykřikovala moje dvouletá dcera

Posíláte balíky? Od té doby, co provozuji e-shop, neustále dostávám a posílám spousty balíků. Dnes jsem, jako vždy, strhávala z krabice  cedulky s adresami a čárovými kódy, abych v ní mohla odeslat zboží své zákaznici.  A až dnes jsem si uvědomila, že poštovní krabice je vlastně samostatnou živočišnou formou. Kdyby dokázala mluvit, byl by její příběh