"Kdo se táže po smyslu života, klade otázku špatně. Otázky nám pokládá život a na nás je, abychom na ně odpovídali." V.E.Frankl

koktejlka: Silný článek. Z podobné stránky - získávání zkušeností a vědomostí - se často snažím brát moji "poněkud nepříjemnou rodinnou atmosféru", v níž vyrůstám. Je to asi něco trochu jiného, ale myslím, že něco společného to má. Ač je to občas "velice nepříjemné", sama sebe přesvědčuji, že se alespoň poučím z cizích chyb a budu "lépe připravená pro život". Je to sice pěknej kec, ale docela to pomáhá. Promiň, že Ti to tu zapatlávám řečmi mimo mísu. A opravdu upřímnou soustrast; ikdyž - co to vlastně je? Můj pocit, který se virtuálně přemístí do tvého vědomí? Ne... jen slabý odvar mé skutečné lítosti nad Tvojí ztrátou někoho Tobě blízkého, jelikož mám dojem, že vím, o co jde. Tak už radši končím. Dobrou.

---
koktejlka.pise.cz

zuzi: Co píšeš není mimo mísu a není to kec. Jen člověk, co si sám zažije "velké nepříjemnosti" pak ví, o čem mluví, když říká, že se jich chce vyvarovat. Ale je to smutný, že musíš žít v čem žiješ - nevím v čem konkrétně žiješ, ale tuším, že "poněkud nepříjemná atmosféra" je "trošku eufemismus". Kéž by to šlo jinak...

---
zuzi.pise.cz

koktejlka: *zasněný a děkující poloúsměv* Ach ano, kéž by. Ale možná právě proto jsem taková, jaká jsem... a možná "oni" trpí víc, právě tím, jací jsou...

---
koktejlka.pise.cz

zuzi: Jo, možná. Nejspíš asi jo. Když jsem se srovnávala se svojí minulostí, došla jsem k podobným závěrům. Nejvíc mi pomohlo, když jsem se mohla odstěhovat a žít si po svém. Dá se žít jinak. Ať už vyrůstáš v čemkoli, vždycky máš nakonec možnost být sama sebou, je těžké překonat strachy a zažité stereotypy, které Ti rodina nasype do hlavy, ale jde to. Je nezměníš, zůstanou, jací být chtějí, je to jejich odpovědnost. Ale se sebou si nakonec můžeš dělat co chceš a Ty "nepříjemné zkušenosti" můžou být nakonec Tvojí silou.

---
zuzi.pise.cz

infikovana-houba®svetu.cz: to by mě rozlítilo, kdybyste nakonec přistoupili na injekci...doufám, že už vás to nenapadne, protože zvířata jsou lidi a není mezi námi skoro žádný rozdíl. Je mi líto vaší kočky a jsem si jistá, že její život měl smysl, minimálně těch posledních pár dní, protože jste na ní byli hodní a ona vás mohla mít ráda, namísto kdyby dostala injekci.

Nevím, jak moc to mohlo Sajuri bolet, ale pravděpodobně to ještě nebylo nic tak strašného. Protože pokud je bolest opravdu ukrutná, je nutné přistoupit na injekci i u člověka. Tady jde o něj, ne o pozůstalé. Toé si mnozí pletou.

---
infikovana-houba.svetu.cz

zuzi: Její život měl smysl snad i dýl. Jen měla smůlu, že byla první útulková a musela přežít některé mé drastické pokusy o výchovu, nu, teď už budu moudřejší. Jen škoda, že pro kočky asi není tolik možností, jak tlumit bolest a pak jsou asi někdy injekce nezbytné. U lidí je to daleko víc promakané, takže smrtící injekce podle mých zkušeností nejsou nutné nikdy.

---
zuzi.pise.cz