"Kdo se táže po smyslu života, klade otázku špatně. Otázky nám pokládá život a na nás je, abychom na ně odpovídali." V.E.Frankl

davis: Myslim, že to je podobný. Filmy sice nemůže točit každý, ale je to zas do velké míry jen otázka peněz. Když budeš mít kamaráda producenta, kterej ti svěří 50milionů korun, můžeš taky natočit film, obklopíš-li se schopnými lidmi. Pokud už někdo film točí má obrovskou moc (pochopitelně v závislosti na žánru...Kameňákem 3 nikoho neovlivníš...). Sděluje nám příběh, ale může do něj nacpat cokoli. Není to vždy jeho názor. Velká spousta režisérů jsou experimentátoři/psychologové amatéři/psychopati/... a zkouší, co všechno s divákem dokáží udělat. A když natočí film, pak očekávají, že se publikum rozdělí (přinejmenším) na dvě skupiny: Jedna co to sežere i s navijákem a sedne si z toho na zadek a druhá, která si řekne: "No moment! Co mi to tu cpe?..." A začne o tom uvažovat a hloubat. A to je asi jádro věci. Provokovat lidstvo k myšlení je možná důležitější než mu servírovat mnoho (byť třeba "zaručeného") moudra.